Výchovné problémy

Kočka ničí nábytek

S klientkou jsme řešili, jak odnaučit kočičku škrábat gauč a křesla. Odehnání a přenesení ke škrabadlu nepomáhalo, pokud nebyla klientka přítomna, kočka vesele drásala nábytek dál. Proto jsme rozprašovač na květiny nastavily z rozprašování na proud a kočku jsme postříkaly nenápadně z místa, odkud nás neviděla. Po cca. třetí spršce, začala nábytek ignorovat. Abychom předešli případnému navrácení problému, preventivně jsme napadená místa postříkali sprejem který kočku pachem odpuzuje. Kočka se již k tomuto chování nevrátila.

Obtěžující skákání psa

Pětiletý pes (kříženec kokršpaněla a zřejmě labradora), obtěžoval své majitele skákáním při vítání. Chování mu bylo zpravidla tolerováno když bylo pěkné počasí, ale pokud bylo šeredně a pes měl tlapky mokré nebo zablácené, nepomáhalo bití, křik ani nic jiného. V první řadě bylo nutné klientům vysvětlit, že chyba je ve výchově, kdy psa na sebe někdy skákat nechají a on nerozliší situace, kdy může a kdy už je jeho radostné vítání na obtíž. Začali jsme tedy nacvičovat příchod domů a usměrňovat psa při jeho projevech radosti. Psa jsme po pokusu o vyskočení okřikli rázným povelem fuj a do cesty mu nastavili koleno. To v případě, že už byl tak blízko že výskok na majitele byl nevyhnutelný. Vzhledem k tomu, že dobře reagoval na hračky a aporty, převedli jsme jeho pozornost na ně. Po příchodu mu byla hozena hračka a pes místo výskoků na klienta běžel pro ni a následně ji donesl, ale upustil od skákání. Pak byl majitelem pochválen a dostalo se mu pohlazení. To však pouze pokud byl všemi čtyřmi pevně na zemi. Při každém pokusu o výskok opět následoval zákazový povel fuj. Pokud nebyla hračka po ruce, měl klient za úkol mít vždy při příchodu v kapse pamlsky a odpoutat psa od skákání povelem sedni a následnou odměnou, pokud pes neskákal. Zhruba po týdnu nácviku se při vítání majitele již pes nepokoušel na něj vyskočit.