Leguán zelený

Tento krásný a výrazné velikosti dorůstající ještěr, bývá často zmiňován v souvislosti s tím, zda je vhodný pro začínající chovatele či nikoliv. Můj názor je ten, že pro začátečníka vhodný je. Hlavně díky své kontaktní povaze, kdy zvíře často blízkost chovatele samo vyhledává a nestrádá tak stresovými situacemi, které vznikají ve chvílích, kdy začátečníci vyloženě touží po tom svého svěřence se dotýkat, a mazlit se sním. Samozřejmě, pro začátečníka, který je schopen poskytnout zvířeti vše, co k životu potřebuje a v tomto ohledu je zase leguán o něco náročnější než jiné druhy ještěrů, právě díky svým rozměrům.

 

Pozitivní pro stávající chovatele je to, že v roce 2008 byl leguán a vůbec všichni ještěři dorůstající víc než 1metr délky těla včetně ocasu, vyřazen ze zvířat vyžadujících zvláštní péči, takže pro jeho držení již nepotřebujete povolení k chovu. Co ovšem pro jeho držení potřebovat budete je opravdu prostorné terárium.  Pro dospělé zvíře by mělo být 4m dlouhé, 3m hluboké a 2m vysoké. V takto rozměrném teráriu zvládne leguán pobyt, i když se mu majitel nebude příliš věnovat a brát ho mimo ně. Pokud jste opravdu schopní poskytnout mu ten luxus denního výběhu mimo, může být o něco menší, ovšem vzhledem k dlouhému životu leguána (20let), je velké terárium pojistkou, že zvíře bude mít vždy svůj komfort a nebude strádat v případě, že se majiteli změní podmínky a bude najednou třeba trávit delší dobu v zaměstnání.  Terárium musí být vybaveno větvemi, odpočívadly, liánami nebo provazy ke šplhání. Je důležité počítat s tím, že leguán může vážit až osm kilo a umístit do ubikace vybavení, které tuto váhu unese, aniž by hrozilo prasknutí větve a následný pád a zranění ještěra. Terárium musí mít kvalitní odvětrávání, u stropu a u dna. Pokud by bylo nedostatečné, budou v něm bujet díky vlhkosti plísně, hromadit se oxid uhličitý a o zvíře tak brzy přijdeme. Také z hygienických důvodů dbáme na to, aby materiály použité jak na stavbu terária, tak v něm, byly snadno omyvatelné a daly se udržovat v čistotě. Jako dekorace poslouží umělé i živé rostliny. Při umísťování živých volte pro zvíře špatně dostupná místa. Tím zamezíte tomu, že je poškodí při pohybu v ubikaci a samozřejmě i tomu aby je okusoval. Nikdy k leguánovi nedávejte rostliny jedovaté! Substrát na dno doporučuji jen v případě, že tam chcete pěstovat rostliny. Každopádně je pak nutná jeho častá výměna, protože při vysoké vlhkosti se v něm rychle množí plísně. Leguán na dně terária moc času nepobude, jemu k životu chybět nebude, naopak eliminuje se tím pozření částí substrátu a následné trávicí obtíže.

 

Leguáni potřebují k životu kvalitní zdroj UVB záření, aby mohli vstřebávat a využívat vitamín D3 (ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu), proto musí být v teráriu umístěna žárovka nebo zářivka s tímto spektrem. Pokud přes léto berete leguána ven na sluníčko, získá potřebné UVB z něj, takže pak můžete svítit méně, ovšem přes zimu je denní použití tohoto osvětlení nezbytné. Zdroj umístěte přímo do terária, tak aby na něj zvíře nemohlo vylézt a byl do 30cm nad výhřevným místem, tudíž přijímaná dávka UVB bude optimální. Teplotu v teráriu obstará tepelná žárovka, stačí úplně obyčejná, důležité je jen změřit si teplotu výhřevného místa pod ní a ta by neměla přesáhnout 38°C. Teplota v teráriu by se měla pohybovat mezi 25 až 32 stupni s přirozeným nočním poklesem do 23°C. Vlhkost zajistíme buď rosením pomocí rozprašovače na rostliny, nebo větší nádrží s vodou, oblíbené bývají i vodopády či jiné zdroje tekoucí vody. Pohybovat by se měla od 60 do 90%. V období svlékání je optimální samozřejmě ta vyšší. Kvůli měření hodnot se neobejdeme bez vlhkoměru a teploměru. Praktické jsou také spínací hodiny, které v nastavenou dobu samy sepnou a rozsvítí tepelný a UVB zdroj, ale rozsvěcení a zhasínání může stejně tak obstarat sám chovatel.

 

Leguán zelený je výhradní býložravec. To znamená, že se neživí živočišnými složkami potravy. Bohužel do dnes se setkávám s chovateli, kteří mláďatům v růstu živočišné bílkoviny podávají. Přitom v přirozeném prostředí tato zvířata nejedí ani vejce, hmyz nebo myší holata, ale živí se převážně listy. A od toho by se měla strava leguána odvíjet. Mladým leguánům je dobré přidávat do krmiva vitamíny a minerály 2x-3x týdně, dospělým stačí jednou za měsíc. Krmivo pro leguána nikdy netrháme u frekventovaných silnic.  Základem stravy je pampeliška (smetanka lékařská) list i květ, jitrocel, vojtěška, kopřiva, hluchavky, ptačinec žabinec, lebeda, dýňové květy, listy vinné révy, kedlubny, ostružiníku, maliníku, jahodníku, muškát, okvětní lístky růže, karafiátu, macešek, ibišek. Přes zimu, kdy je výběr omezenější, si musíme vystačit s kupovanými zdroji potravy, takže pak převládá rukola, čekanka, řapíkatý celer, sem tam hlávkový salát, čínské zelí. To je základ, který doplníme zeleninou a ovocem. Mrkev, celer, řepa, pór, okurka, petržel, cuketa, paprika, meloun. Z ovoce jablka, hrušky, třešně, jahody, maliny, borůvky, švestky, meruňky, banány, broskve, hroznové víno, kiwi. Leguánům podávám vše na drobno nasekané nebo nastrouhané, na vyvýšené místo v teráriu. Krmte každý den a nespotřebovanou potravu z terária při dalším krmení odstraňte, aby zbytky nezačali plesnivět nebo zahnívat.

 

Mladého leguána ochočíte poměrně snadno, sice se bude z počátku bránit a švihat ocasem, ale brzy pochopí, že mu od chovatele nic nehrozí a po čase začne sám kontakt vyhledávat. Navíc když zjistíte co mu nejvíc chutná a to mu budete místo z misky s krmením nabízet přímo z ruky je úspěch zaručen. Pokud se mu budete pravidelně věnovat, neměl by se vyskytnout vážnější problém ani až leguán pohlavně dospěje. U mláďat nejsou rozdíly mezi pohlavím na první pohled viditelné. Dá se orientovat podle femorálních pórů, které jsou u samců výraznější. Tyto póry se nachází na spodní straně stehen a vedou směrem k ocasu. U dospělých zvířat je více znaků, podle kterých lze odlišit samce od samice. Samci mají větší hřeben, jsou mohutnější, mají větší lalok, větší šupiny na lících a jsou u nich znatelné hemipenisové kapsy. Pokud chcete chovat více leguánů pohromadě, je nutno mít v rezervě prostor pro jejich oddělení, protože submisivní zvířata bývají často napadána dominantními a nezřídka dochází i ke zraněním. Lepší je chovat leguány jednotlivě, ideálně tak aby na sebe samec se samicí viděli a do společné ubikace je umístit v období páření (prosinec – březen), kdy už na sebe pokyvují hlavami a začínají námluvy.

 

Leguána samozřejmě můžete brát i mimo terárium, ale vždy byste jej měli mít pod dozorem, aby nedošlo k jeho poranění nebo aby se při volném pohybu venku neztratil. Pro pobyt venku doporučuji mít ho zajištěného pomocí postroje. Nestane se tak že ho něco vyděsí a v panice uteče, nebo že vyleze na strom, ze kterého jej už sami nesundáte. Pro volný pohyb v bytě je nutné mít zajištěné drobné předměty. Leguán může začít šplhat po nábytku a menší věci na sebe může svrhnout. V místnosti kde se pohybuje, by neměly být jedovaté rostliny, také dohlédněte, aby nedošlo k zbytečným konfliktům mezi leguánem a dalšími domácími zvířaty. Je nutné myslet na to, aby na volně pohybujícího se leguána někdo nešlápl nebo ho nepřivřel mezi dveře. Leguánovi můžete dopřát i koupel ve vaně, ideální teplota vody je kolem 37°C. Zvířata si ji zpravidla vyloženě užívají, navíc se při koupeli dost často i vyprázdní, takže si neznečistí terárium. Jak je patrno, péči určitě zvládne i začátečník a pokud se bude držet toho, co leguán vyžaduje, bude soužití obou ideální.