Co dělat když se ztratí?

Bohužel život přináší i nepříjemné situace a tak se může stát, že se Vám pejsek zaběhne nebo kočička nepřijde ze své pravidelné obchůzky zpátky domů. Co si pak v takové situaci počít? Jak se zachovat, aby se zvířátko dostalo co nejdříve zase domů? Dnes se Vám pokusím dát několik rad, které by měly přispět k tomu abyste se co nejdříve se svým ztraceným miláčkem zase shledali.

Nejdůležitější je prevence. To znamená, předejít takové situaci, je-li to možné. Například v období silvestrovských oslav, kdy se díky panice, ze zvukových a světelných efektů na obloze, zvířata zaběhnou nejčastěji, venčíme psy jen na vodítku a kočičkám v tuto dobu zamezíme v jejich pravidelném výletování tím, že je ponecháme doma dokud oslavy Nového roku neutichnou.

Dalším a nejdůležitějším preventivním opatřením je trvalé označení zvířátka čipem a jeho následnou registrací v některém, nebo ve více registrech. Čip je forma označení, kterou nikdy nemůžete zapomenout doma nebo ztratit jako je tomu v případě různých adresářů nebo psích známek. Nesmíte zapomínat, že čip nefunguje jako GPS systém a tak Vám nikdo neřekne, kde se zrovna zvíře pohybuje. Funguje spíše jako čárový kód – když takové zvíře někdo najde a dostane se do veterinární ordinace nebo útulku, je možné jej pomocí čtečky čipů přečíst. Následně pokud útulek nebo veterinář zjistí že kočka nebo pes jsou označení, zadá číslo čipu do vyhledávače ve stávajících registrech (např. Centrální evidence věcí a zvířat, Národní registr majitelů zvířat  - dva nejznámější a nejvýznamnější u nás), tam pak nalezne informace o majiteli – tedy adresu a telefon a může Vám dát vědět, kde se  kočka nebo pes nalézají a jak si je můžete vyzvednout. Nezaregistrovaný čip je zcela k ničemu, vyjde to nastejno jako by ho zvíře nemělo.

Výše zmíněné adresáře v podobě kapslí nebo taštiček s papírkem kam napíšete adresu či telefon, psí známky které dostanete při přihlášení psa na městském úřadě, nebo na zakázku vyrobené štítky s telefonním číslem a adresou, nejsou samozřejmě na škodu, také napomáhají navrácení zvířete majiteli. Může se ale stát, že kočka při svých toulkách ztratí adresář společně i s obojkem. Pes se v panice, z obojku na kterém tento štítek máte upevněný, vyvlékne nebo má právě ve chvíli kdy se ztratí obojek jiný - neoznačený. Proto preferuji označení čipem, tam k takové situaci dojít nemůže.

Co si ale počít, když už k ní dojde a my prevenci zanedbali?

  1. Letáčky – nechte vytisknout letáček s informacemi o zaběhnutém zvířeti. Na letáčku by měla být v ideálním případě i fotka zvířete (lidé si jej lépe vybaví, pokud na něj někde narazí), pokud foto nemáte k dispozici, uveďte co nejpřesnější popis zvířete – plemeno, typ srsti, barva, pohlaví, věk, zvláštní znamení (např. kulhání, výrazná skvrna apod.). Dále by měl být uveden datum od kdy svého mazlíčka postrádáte – už jen proto, aby případní čtenáři letáčku věděli, že je právě aktuální. Pokud víte v jaké lokalitě se zvíře zaběhlo nebo bylo naposledy viděno, uveďte rovněž. Díky tomu se zvýší pozornost lidí, kteří z toho místa pochází nebo tudy pravidelně cestují. Nezapomeňte připsat kontakt na sebe. Doporučuji do spodní části letáku vyrobit odtrhávací lístečky s telefonním číslem. Když někoho leták zaujme a zvíře pak zahlédne, může Vám mobilem ihned zavolat, když má číslo u sebe a nemusí běžet zpátky do míst kde visí leták. A kam letáky umístit? Nejlépe do míst, která jsou frekventovaná nebo kde se setkává víc lidí kteří milují zvířata, takoví si i víc všímají. Takže do čekáren u veterinářů, do zoo obchodů, do blízkosti cvičáků, do inzerce supermarketů nebo větších obchodů, na vlaková či autobusová nádraží, do blízkosti sportovních nebo kulturních center (fotbalové stadiony, plovárny, kina, divadla apod.), vždy se nejdřív ujistěte, zda na vybrané místo můžete letáček umístit, aby Vám ho záhy rozzlobený majitel nestrhl.
  2. Městský úřad – ten má na starost poplatky ze psů, eviduje čísla jejich známek, ale také se stará o případné umístění odchycených zvířat. Pokud jim nahlásíte, že se Vám zvíře ztratilo, mohou Vás kontaktovat v případě, že zvíře někdo najde a předá jim je. Je dobré nechat jim i letáček, díky kterému si zvíře připomenou.
  3. Městská policie – i jim můžete oznámit ztrátu zvířete a nechat letáček. Městská policie dostává hlášení o toulavých zvířatech a má často na starosti jejich odchyt.
  4. Veterinární lékaři – nehlaste ztrátu jen u toho svého, pokud jich je v místě Vašeho bydliště víc. Obejděte všechny v okolí, protože nálezce Vaší kočky nebo psa, může navštívit jinou ordinaci, než na kterou jste zvyklí. Požádejte personál o pomoc s hledáním a vyvěste letáček v čekárně.
  5. Útulky – dejte dopředu vědět zvířecím útulkům v okolí, že postrádáte své zvířátko, nezapomeňte jim dodat i letáček, který jim může oživit paměť a pokud jim někdo Vašeho pejska nebo kočičku dovede, ozvou se Vám pak obratem.
  6. Sociální sítě – v dnešní době, jsou cennými pomocníky při hledání ztracených zvířat, sdílením letáčku mezi přáteli a jejich přáteli se rozšíří okruh lidí, jenž mohou být nápomocni a ozvat se Vám, když na zvíře narazí.
  7. Ostatní média – ať už obecní rozhlas, místní rádiová stanice nebo televizní kanál či regionální noviny Vám můžou být nápomocni při hledání, zkuste je kontaktovat a požádat o pomoc při hledání.

Možností aby došlo k opětovnému shledání není málo a při využití maxima se zvýší pravděpodobnost, že svého pejska nebo kočičku brzy objevíte. Pokud psíka nebo kočku naleznete, nezapomínejte na lidi, kteří pomáhali a o nálezu a ukončeném pátrání je informujte. Bohužel může se stát i to, že zvířátko bude sice nalezeno, ale mrtvé (dopravní nehoda apod.). I v tomto případě, pak nezapomeňte informovat všechny, které jste o pomoc žádali, že pátrání skončilo, přesto že to pro Vás bude bolestné. Přeji Všem čtenářům, aby tyto rady nemuseli nikdy využít a těm, kteří je využijí co nejbližší setkání s jejich ztraceným mazlíčkem.